Rozhovor s Ondřejem Frýdou – závodníkem třídy 125 SP

Rozhovor s Ondřejem Frýdou – závodníkem třídy 125 SP

05. 10. 2026

Pro ty, kteří tě ještě neznají – představíš se nám? Co studuješ a v jakém jsi ročníku?

Čau! Jmenuji se Ondřej Frýda. Na SŠTŘNB jsem vystudoval obor Automechanik a aktuálně studuji nástavbu v oboru Technik dopravy.

Jak ses vlastně dostal k motocyklovým závodům?

Dříve jsem závodil na horském kole, a to ve sjezdu a enduru. K motocyklovým závodům jsem se dostal poměrně náhodou, když mi táta koupil motorku jako studijní projekt, na kterém se všechno naučím a zároveň na něm budu závodit.

Pamatuješ si svůj první závod nebo první jízdu na závodním okruhu?

Ano, pamatuji. Byla to Jarní cena na Masarykově okruhu v Brně. Byl to náročný závodní víkend. V trénincích jsem měl dva pády a také technické problémy s motocyklem, ale na závod už všechno fungovalo a závod jsem dokončil.

Co tě na závodění nejvíc baví?

Celkově mám tento sport velice rád, ať už jako divák, nebo jako jezdec. Baví mě motorky, adrenalin, komunita kolem závodů a můj tým. Baví mě také zlepšovat se, posouvat své hranice a bojovat se soupeři na trati. O předminulém víkendu jsi závodil na Masarykově okruhu v Brně.

Jaký to pro tebe byl pocit? Máš ten okruh rád?

Masarykův okruh mám velice rád a baví mě. Vždycky se tam rád vracím. Pocit z jízdy na této trati je skvělý. Přece jen je to okruh MotoGP. Ve třídě 125 SP jsi dojel dvakrát na 4. místě.

Jak jsi se svým výsledkem spokojený?

Nemohu říct, že bych byl se svým výsledkem úplně spokojený. V prvním závodě jsme neměli konkurenceschopný výkon motoru, i přesto jsem ale bojoval o třetí místo. Přes noc jsem na druhý závod motor kompletně překopal. Ten už byl konkurenceschopný a opět jsem bojoval o třetí místo. Nakonec jsem se na třetí místo probojoval a ještě si vybudoval náskok. Bohužel mi v posledním kole praskl výfuk a motorka ztratila výkon, kvůli čemuž jsem přišel o náskok i o třetí pozici a skončil čtvrtý.

Jak samotný závod probíhal? Byla to spíš klidná jízda, nebo pořádný souboj? Co rozhodovalo o výsledku – rychlost, technika, taktika, nebo třeba psychika?

Řekl bych, že vše dohromady. V prvním závodě to určitě klidná jízda nebyla. Byl to napínavý souboj o třetí místo plný předjížděcích manévrů a bojů až do poslední zatáčky. Ve druhém závodě byly souboje a předjížděcí manévry v první polovině ještě intenzivnější než v tom prvním. Ve druhé polovině závodu jsem už byl s náskokem na třetím místě, ale bohužel v posledním kole nastala technická závada v podobě prasklého výfuku. Kvůli tomu jsem přišel o náskok i o třetí místo a dojel až čtvrtý.

Je nějaká část brněnského okruhu, kterou máš obzvlášť rád, nebo naopak z ní máš respekt?

Respekt vyloženě nemám z žádné části okruhu, ale jestli je nějaká část, kterou mám obzvlášť rád, tak je to zatáčka Kevina Schwantze.

Jaké jsou pocity těsně před startem, když stojíš na startovním roštu a čekáš na zhasnutí světel?

Těsně před startem se snažím mít naprosto čistou hlavu a maximálně se soustředit jen a pouze na závod a na to, aby se mi povedl start.

Na jakém motocyklu závodíš a co všechno musí být na motorce připravené před závodem? Pomáhá ti studium na technické škole při závodění? Využiješ při závodech něco z toho, co se učíš ve škole? A naopak – myslíš, že ti závodění pomáhá ve škole?

Závodím na motocyklu Aprilia RS 125 SP. Motocykl musí být před každým závodem v perfektním stavu. Kontroluje se prakticky všechno, abych mohl podat co nejlepší výkon. Úplným základem jsou ale správně nahřáté a nahuštěné pneumatiky a čistý, správně napnutý a namazaný řetěz. Co se týče využití znalostí ze školy, ty mi na závodech moc nepomáhají. Spíše naopak – znalosti ze servisu a opravování závodního stroje mi pomáhají ve studiu.

Jak se dá skloubit závodění, tréninky a příprava motorky se školními povinnostmi?

Moc dobře bohužel ne, a to z důvodu absence ve škole. Jelikož na závody většinou odjíždím už ve středu, zameškávám výuku. Co se týče znalostí v odborných předmětech, řekl bych, že jsem spíše napřed. Tam problémy nemám.

Co bys poradil spolužákům, kteří mají nějaký podobný sen, ale zatím se ho bojí zkusit?

Neboj se začít a nevzdávej se, i když to ze začátku není snadné. A jestli tě to táhne právě k motorkám, tak si pamatuj: Kdo nepadá, nezrychlí. A období pádů trvá pět let.

Jaký je tvůj největší závodnický sen?

Vyloženě nemám daný sen, kam se chci dostat. Snažím se dostat co nejdál, jak to jen jde.

Když se podíváš na svůj výsledek – 4. místo v Brně – bereš ho jako splněný cíl, nebo jako motivaci, že příště chceš stát na stupních vítězů?

Jel jsem do Brna s tím, že chci zajet čas pod 2:30. Zajel jsem 2:29,166, což už v této kategorii opravdu není pomalý čas. Na stupně vítězů jsem se i tak dostal, alespoň v rámci Mistrovství Slovenské republiky, které se vyhlašovalo zvlášť. Tam jsem skončil dvakrát druhý. I tak se ale příště pokusím vylepšit svůj závodní stroj a posunout se ještě dál. Závěrem bych rád řekl, že tato sezóna pro mě byla velice úspěšná. Stal jsem se vicemistrem České republiky, Slovenska, CAMS a Alpe Adria v kategorii 125 SP. Neusínám ale na vavřínech a udělám vše pro to, aby příští sezóna byla ještě úspěšnější. Chci poděkovat týmu, kamarádům a známým za podporu. Uvidíme se příští sezónu!

Ing. Jindřich Chaloupka, učitel odborných předmětů