Bilanční rozhovor s ředitelem školy Vladimírem Blažejem
Bilanční rozhovor s ředitelem školy Vladimírem Blažejem
23. 01. 2026
Jaké jsou, podle Vás, nejdůležitější okamžiky roku 2025 na SŠTŘ?
"Otázka je, co je pro školu nejdůležitější. Určitě začnu investičními akcemi, z nichž naprosto klíčová je výstavba nových dílen ve středisku praktického vyučování v Hlušicích, která posune praktické vyučování do úplně jiné dimenze. Akce završí náš koncepční investiční "triangl", který jsme definovali před deseti lety a spočíval v modernizaci středisek v Novém Bydžově, v Chlumci nad Cidlinou a nyní v Hlušicích. Hlušická investice se rodí díky skvělé spolupráci dodavatele, zřizovatele, stavebního dozoru a našeho týmu, nicméně v sobě nese další akce, které jsme připravovali. Bude následovat rekonstrukce druhé haly v Hlušicích, změny se budou týkat části domova mládeže, musíme najít dočasný azyl pro některé obory a usilujeme o převzetí areálu DSS v Chotělicích. A tady je na stole další nejdůležitější okamžik, který spočívá ve sladěném týmu managementu a pracovníků školy. Podle řady úředníků a rádoby poradců by škola měla působit snad jako one man show, ale to prostě není možné a já jsem rád, že u nás tomu tak není. V září jsme se počtem žáků dotkli plné kapacity školy, která v sobě zahrnuje 650 žáků, dosáhli jsme plné kapacity ve čtyřech oborech. O školu je zájem vysloveně nadregionální a to je obrovský úspěch, protože nepůsobíme v aglomeraci, která má větší desítky tisíc obyvatel nebo v krajském městě. Čekaly nás velké úkoly v personalistice, z nichž nejvíce vyčníval úkol stabilizace nepedagogů, kde jsme se vyrovnávali s určitým chaosem, který jsme nechápali. Naštěstí máme velmi rozumného zřizovatele. Určitě potěšil vývoj v oblasti mezinárodní spolupráce v projektu VISEGRAD FUNDS, podařilo se nám získat řadu moderních technických pomůcek a zařízení, náš park obohatil nový traktor JOHN DEERE a nákladní automobil VOLVO. A úplně nejdůležitější - naše škola je nyní velmi stabilizovaný subjekt, což považuji aktuálně za skvělý stav. Nyní ho musíme udržet".
Čím se uplynulý rok lišil od předchozích?
"Já použiji slovo "bobtnání". Pověstná křivka v oblasti pedagogiky, logistiky, investic, personalistiky a ekonomiky má stále vzestupný charakter. Ve všech těchto oblastech jsme zase něco přidali. Pokud se týče dospělé personalistiky a změn v ní, jsem zajedno s řadou svých kolegyň a kolegů, že kdo nový do našeho kolektivu přijde, musí přijmout firemní kulturu, která spočívá v týmové práci, respektu, flexibilitě a schopnosti řešit problémy, ne v jejich vytváření. Čím dále více se toto projevuje. V čem ale pozorujeme změnu, to je otázka mentality většího procenta nových žáků, kteří jsou v dynamice svého vývoje vystavováni řadě nekompetentních aktivistických zásahů a zde je čím dále více práce. Určitě se řídíme stále více tezí pana Mariana Jelínka, že škola bez pravidel, mantinelů a rituálů není plnohodnotnou školou. A skutečností je i fakt, na který dlouhodobě upozorňuje neurochirurg Martin Jan Stránský, tedy velký zásah do psychiky dětí a dospívajících spočívající v neadekvátním využití IT techniky, zejména v oblasti sociálních sítí a různých rádoby influencerů“.
Je nějaký moment/událost, na kterou by bylo dobré obzvlášť upozornit?
"Asi jen obecně a má to souvislost se společností a bohužel i s politikou. Použiji slovo respekt, pokud chceme, abychom se v této republice navzájem uznávali a respektovali, musíme tím začít ve škole a ve školách. Nejde jen o komunity nebo národnosti, ale i o zaměření studia. Vnímám jakési elitářství, které vytvářejí bohužel i některé typy škol, což je obrovsky nebezpečný prvek. Gymnázia potřebují odborné školství a to potřebuje naopak zase gymnázia. Jakési elitářství se projevuje bohužel i v politice a já na to obzvlášť upozorňuji v duchu otázky, protože na některá vyjádření jsem vysloveně alergický. Proto za svou osobu budu dělat vše proto, aby v naší škole a jejím prostředí existoval respekt, abychom uznávali diskuzi a argumenty, oceňovali ty dobré a postihli ty, kteří se vymezují proti pravidlům, a určitě vynechávali ze svých slovníků urážky a dehonestaci. Možná jsem se odchýlil od smyslu otázky, ale pro mne to je ono „obzvlášť“.
Na co se můžeme ve škole těšit budoucnu?
„Těšme se společně na to, až dokončíme všechny změny, které jsme si ve škole definovali v rámci schválené koncepce rozvoje. Od materiálně-technické vybavenosti po ekonomiku školy až po vzdělávací programy, systém výuky a další rozvoj spolupráce s profesní sférou. Domnívám se, že v prvním pololetí roku 2027 už budeme sklízet plody současné hektiky. A pak se na konci tohoto roku budeme pomalu těšit na změnu v managementu, na které jsme se v interiéru dohodli. Prostě léta běží…(smích)“.
Co byste škole popřál do roku 2026?
„Úplně jednoduché přání je, aby vývoj byl stejně pozitivní jako v roce minulém a aby se nám povedlo dotáhnout do konce to, co jsme si předsevzali. Pokud se dívám na 110 zaměstnanců školy, na systém, na velkou většinu žáků a na svůj tým na pravidelných pondělních poradách, tak tomu prostě věřím. Jedině nepředvídatelné zásahy zvenčí by to zřejmě mohly redukovat, ale tady jsem optimista, protože cítím změny na centrální úrovni školství a vnímám i stabilitu a rozum v řízení škol na úrovni zřizovatele“.
Mgr. Petra Hrnčířová, zástupce ředitele